Hygienické zázemí lesní školky

Hygienické zázemí v lesní školce upravuje vyhláška 410/2005 Sb. v § 9, kde doslova říká: “V bezprostřední blízkosti zázemí lesní mateřské školy nebo v zázemí lesní mateřské školy musí být umístěno hygienické zařízení se záchodem a tekoucí pitnou vodou a prostředky osobní hygieny, zejména toaletní papír, mýdlo a prostředky pro hygienické osušení rukou.

Nejjednodušším řešením toalet stále zůstávají splachovací toalety. Ty však vyžadují stavbu, což je problém. Málokterá lesní školka má však svou základnu například ve skautské základně, nebo ekocentru. Toalety v lesních školkách jsou tak nejčastěji řešeny separačními kompostovacími toaletami, ve kterých dochází k oddělení tekuté a pevné složky. Tekutá složka odtéká do zásobníku/ejektortanku. Pevná složka je shromažďována v druhém zásobníku a pravidelně zasypávána (druhy zásypového materiálu záleží na druhu konkrétní toalety a doporučení výrobce). Po naplnění zásobníku dochází k fázi kompostování v zásobníku. Zásobník je uložen mimo toalety na místě nepřístupném dětem po dobu uvedenou výrobcem (cca v řádu měsíců až roku). Zásobník musí být vyroben tak, aby byl po celou dobu této fáze kompostování zamezen přístup hmyzu k nezkompostovanému obsahu a zamezeno odtoku tekutin do podloží. 

Existují i jiné druhy toalet, například sběrné toalety. To jsou toalety, ve kterých nedochází k oddělení tekuté a tuhé složky. Někteří výrobci doporučují používat zásypový materiál, což napomáhá zamezení přístupu hmyzu a šíření zápachu. Do zásobníku je vkládán plastový pytel. Výsledný obsah zásobníku však není kompostovatelný a to ani za předpokladu použití pytlů z rozložitelných plastů. Obsah pytlů se dle zákona o odpadech řadí mezi kaly a je třeba jej předat k likvidaci výhradně osobě oprávněné k nakládání s tímto druhem odpadů (technické služby atp.). Kompostárny tento druh odpadů nesmí přijímat. Sběrné toalety jsou pro použití v lesních školkách problematické, protože je složité sehnat sběrné místo.
Latrýny jsou v principu díry v zemi, které se po naplnění zavápní (hygienizace). Nejsou vhodné pro dlouhodobé použití a při nedokonalém provedení zvyšují riziko kontaminace vod a šíření nemocí. Tyto toalety nejsou pro užití v lesních školkách vhodné.
Spalovací toalety jsou toalety, které vyžadují připojení na elektrický proud. S použitím v lesních MŠ prozatím nejsou žádné zkušenosti.

Mytí rukou je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu, jak jej definuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, výchozí dokument ministerstva školství a tělovýchovy, závazný pro všechny mateřské školy v ČR.

Přípojka na vodu není v řadě lesních školek k dispozici a o to méně to platí pro tekoucí teplou vodu. Teplou vodu na mytí rukou školky proto řada lesních školek zajišťuje pomocí várnic s výtokovým kohoutem. Právě tekoucí voda je jednou z podmínek provozu lesní MŠ ukotvená v tzv. hygienické vyhlášce 410/2005 Sb.  Druhou, související podmínkou je, že voda musí mít kvalitu pitné vody dle zákona o ochraně veřejného zdraví 258/2000 Sb. Způsob zajištění pitné vody (vodovodním řadem, nebo dovozem v barelech) tedy není rozhodující, určující je vždy její kvalita . Děti si myjí ruce minimálně před každým jídlem a vždy po použití toalety.

Nezbytnou součástí hygieny je osušení rukou. Má-li školka dostatek prostoru, může mít každé dítě místo na vlastní ručník. Pokud je třeba šetřit místem, poslouží jednorázové papírové ručníky. V terénu se osvědčily také vlhčené ubrousky a bezoplachové desinfekce.