Výdejna od A do Z

20.10.2021

Když chce lesní mateřská škola vydávat dětem stravu, potřebuje výdejnu. Jelikož funguje celoročně venku mimo stavby, není to jen tak. V roce 2020 byla uzákoněna tzv. výdejna lesní mateřské školy (§ 119a zákona 561/2004 Sb.). Co lesní mateřskou školu čeká, když se rozhodne takovou výdejnu zaregistrovat? ALMŠ již několik měsíců řeší první třecí plochy po odmítnutí první výdejny místní hygienickou stanicí. Shrnujeme proto základní představu o funkčním modelu výdejny z pohledu ALMŠ.

Jak jídlo cestuje do lesa
Mnoho dílčích kroků je léta vyzkoušených. Letos jsou však poprvé shrnuty do provozních řádů a další dokumentace. Při prvním pokusu popsat svou praxi lesní MŠ narazily. Naráží na výklad nové legislativy. Obtížně představitelný proces nemusí obnášet tolik vody, nádobí a tepla, jak jsou kontrolní orgány zvyklé v budovách. Tak jako čas ukazuje, že lesní MŠ ve školském rejstříku obstojí, věříme, že se dobrá praxe osvědčí i s jejich výdejnami. Takže začneme.
Jídlo přiváží cateringová firma, s níž má lesní MŠ smlouvu. Jídlo je dodáno v boxech, které zaručují udržení teploty. Pokud má lesní MŠ ledničku, odebírá s jedním závozem oběd, odpolední svačinu a přesnídávku na druhý den - ta je uchována v lednici, pokud to pokrm vyžaduje. Dopolední přesnídávku si děti za dohledu dospělého přemístí ráno do vlastní krabičky, kterou mají společně s termoskou na pití a dalším nádobím připravené z domova. Vybavené přesnídávkou a pitím ve svém batůžku mohou vyrazit do lesa a nasvačit se venku. Jediný, kdo s přesnídávkou manipuluje, jsou děti za podpory pedagogů. Na oběd se téměř vždy vrací do zázemí. Jeden z průvodců se proměňuje v pracovníka výdejny tím, že si obléká ochranný oděv (zástěra, pokrývka hlavy a nakonec rukavice). Legislativa vyžaduje "drobný detail" - převlečení musí proběhnout v prostoru odděleném od místa výdeje jídla, což je v lesní školce s jednou maringotkou někdy oříšek - smyslem je, aby do výdejního místa přicházel pracovník již v čistém ochranném oděvu. Děti si mezi tím svlékají vrchní vrstvu oblečení v šatně a myjí si ruce. A pak už si konečně přicházejí pro voňavý oběd.

Jídlo na čistý stůl, ale do čeho
Než pracovník výdejny jídlo vydá, musí změřit jeho teplotu. Klesne-li pod 63 stupňů, musí jej dohřát. Používáme k tomu vodní lázeň např. v hrnci na kamnech. Je to nezvyk ve 21. století, kde se tyto procesy dějí "samy od sebe". A o tom pedagogika lesní mateřské školy je - děti mají možnost pozorovat, jak svět funguje v jasných souvislostech - příložím do kamen, oheň hoří, voda se vaří, jídlo se ohřívá. Žádná neviditelná elektrická energie a teplo kdo ví odkud. Ale zpátky k výdeji jídla. Pracovník výdejny dětem jídlo servíruje a děti si jej odnáší ke stolku. V čem? Stojíme před otázkou, jaké nádobí lze v lesní MŠ použít. Lesní MŠ nemají přípojky na vodu. Pitnou vodu denně dováží v barelech. Proto nemá možnost zajistit umyté nádobí v zázemí pro všechna jídla. Řešením je tedy např. jídlonosič, který si děti donáší čistý z domova - každé dítě svůj, takže se nádobí nikde nepotká. Vznikne-li jakékoli špinavé nádobí při výdeji (naběračka, nádoba na ohřev), je po použití přemístěno do boxu označeném pro špinavé nádobí. Ten poté buďto odváží cateringová firma, nebo jej pověřený pracovník lesní MŠ v odděleném režimu umyje v domácí myčce nádobí a uloží do boxu označeném pro čisté nádobí.

Odpolední pohoda
Svačina probíhá obvykle poté, co si děti odpočinou v zázemí. Umýt ruce, stoly, pracovník výdejny se opět převléká do ochranného oděvu. Servíruje svačinu dovezenou s obědem do dalšího čistého nádobí, které mají děti s sebou. Pokud někomu došla voda v termosce z domova, může ji doplnit z ráno dovezeného kanystru. V zimě může poskytnout teplý čaj uvařený na kamnech. Dětské termosky mají tu výhodu, že víčko slouží jako hrnek, takže je opět vyřešena otázka nádobí.

Není to všechno
Výše popsaný proces slouží pro základní představu. Při kontrolách na místě řeší pracovníci hygienické stanice trasy, odkud kam děti a pracovník výdejny chodí, tedy kde se potká tzv. čistá a špinavá zóna. Sledují, kde jsou umístěny boxy s jídlem, boxy s nádobím, časovou oddělenost používání společných prostor, které jsou v zázemí lesní školky opravdu minimální. Všechno jde. Jen to vypadá jinak, nezvykle nově a zároveň zastarale. Tolik práce každý den. Ale lesní školce to za to stojí. Po pár týdnech se proces zaběhne a vše běží jasně v plynulém řádu. I děti tím získávají mnoho dovedností - nezávislost na tekoucí vodě, elektřině, naučí se připravit si nádobí, uklidit po sobě. Rozšiřují své zkušenosti, které znají z domova, jsou flexibilnější, tvořivější a zároveň bezpečně a dobře najedené. Kdo ví, jaké to je, být celý den venku, ví, jak mu pak chutná.